Prostor a čas

Jak známo, prostor a čas se v jistých specifických příkladech nechovají jako dvě různé, nezávislé a neměnné veličiny, ale jako jedna proměnlivá, které s oblibou někteří lidé říkají časoprostor. Jakkoliv stavební architekti pracují výhradně v dimenzi prostoru a to třírozměrného, přece jen se do jejich řešení někdy promítá i problematika času. Tak to bylo i ve chvíli, kdy vzniklo první revoluční řešení na světě. To je však delší příběh.

Zapomnětlivý stavitel

Dříve architekt, stavbyvedoucí, polír a často i umělec, kameník, sochař se slévaly v osobě jediného člověka. Tak jednou došlo k tomu, že jakýsi skythský stavitel kreslil plány domu jakéhosi boháče, když za ním přiběhli dělníci z jiné, již rozestavěné stavby s jakýmsi problémem. Stavitel zrovna kreslil úhledné stupínky, po nichž se mělo chodit z přízemí do prvního obytného patra domu. Vyrušen, zapomněl přikreslit podpěrné sloupy. Nevšiml si toho a plány odevzdal další partě dělníků, kteří podle nich začali stavět. Sloupů nevida, vetkli jednotlivé stupně do stěny. Vzniklo první samonosné schodiště .